2.2. 2009 Ta Juka je fakt praštěná

2. února 2009 v 16:57 | Katka |  Paničky deníček
Pořezaná tlapka se hojí celkem dobře, zdá se, že Juka už ani nekulhá. Lítá jak praštěná a už má na nohách zase několik různých šrámů, tak pořád něco desinfikuji. Zakoupili jsme ochrannou botičku, kterou jsem po cestě od veterinářky hned ztratili. Na Jučku vybafli dva psi za plotem a jak uskočila do křoví, tak botku ztratila. No ale druhý den jsem ji zase našli.
Nedělní procházka byla strašná. Byla to po dlouhé době zase pořádná procházka a ta pauza byla znát. Juka byla jak utržená ze řetězu. Totálně ignorovala můj povel "podej míček - Jučko podej ten míček - míííček - říkám podej míček - do ruky, ne na zem - seš blbá nebo hluchá", čímž mě děsně štvala.
Šli jsem po cetě, která končila v lese a dál nevedla. Všude plno zvěře, vodítko jsem zapomněla doma. A Juka jako srna lítá hop sem, hop tam a ejhle - je v trapu. Voláme, ale marně. V dálce slyšíme štěkot. "To nemůže být Juka, takhle daleko". Zase voláme a zase nic. Jsem vytočená na nejvyšší míru a zároveň začínám mít obavy. Rozdělíme se a hledáme. Za chvíli přichází manžel s Jukou, která vyskotačila z hustého lesíka. Juka se plíží ke mně. "Jdi pryč!" trestám ji. Jde vzorně u nohy. Pak potkáváme na lesní cestě dělníky. Juku přivazuju za vodítko na šálu a sleduju, jak se nám pošklebují. Takže to opravdu byla Juka, kdo štěkal v lese na cizí lidi. No není praštěná? Takhle doopravdy mi ještě nikdy neutekla.
Už se těším na cvičák! Zdá se, že jsem během Jučílího marodění moc vyměkla.
 


Komentáře

1 Bára a Zelda Bára a Zelda | 3. února 2009 v 14:56 | Reagovat

Ahoj holky, tak tohle utíkání znám. Jen bylo štěstí, že mi Zelda utekla na poli, takže jsem ji pořád viděla. Ale kdyby za srnkama utekla do lesa, tak nevim, kde bych jí hledala. Ona totiž moc dobře ví, že to dělá špatně, tak potom nechce přijít až ke mě. Být někde u silnice, tak bych se asi zbláznila strachy.

No, hlavně, že to dopadlo dobře vám a že se jí nic nestalo. Jsou to puberťačky, co se dá dělat :)

2 Katka a Aywy Katka a Aywy | Web | 4. února 2009 v 17:28 | Reagovat

Ahoj Katko!

Mám pocit, že by se Juka výborně hodila na záchranáře - našla lidi a označila je štěkotem! Víš jak dlouho se to někteří musí učit :-) ? A víš, jaký je problém dostat borderku dál od páníčka neb je to plemeno závislé :-) ?

Nechcete se přijít někdy podívat na trénink???

Katka a po.

3 Juka a Katka Juka a Katka | 6. února 2009 v 14:19 | Reagovat

Ahoj Katko, díky za povzbuzení! To mě nenapadlo, hledat v tom něco pozitivního! Pořád se učím. Na trénink se moc rády přijdeme podívat.  Tlapka už je skoro OK. Kdy a kde to máte? Ráda vás obě zase uvidím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


Naděje pro čtyři packy