16. -22.8. 2009 Letní čundrování na Vlčárech

28. srpna 2009 v 0:11 | Katka |  Paničky deníček
Na Vlčárech jsme se měly prima. Jučílka se pomalu otrkávala mezi pejsky. Našla si kamarády menší velikosti, se kterými ráda lítala po place. Byla jsem moc ráda, jelikož už si dlouho s žádným psem nehrála. Jenže tím se stala zajímavou zúčastněným československým vlčákům (čévéčkům), kteří se ji jali lovit. Takže jsme řešila zajímavé situace. O to více jsem zírala poslední den, kdy Jučilda sama od sebe začala vyzývat ČV Arven ke hře a docela hezky si pak holky hrály. Jučílce to holt trvá trošku déle (týden!) než se osmělí.
Co se týče programu, byli jsme na výletě v Kamenici nad Lipou, kde jsme shlédly muzeum hraček a jiných exponátů a pořádně se nadlábli v restauraci. Další výlet směřoval do Tábora. kromě prohlídky města, oběda na Pintovce za městem a návštěvy katakomb jsme si užívali hlavně rzbník Jordán. Někteří ho sjížděli na lodičkách, my jsme si krásně zaplavali. Výletu do Tábora se s námi zúčastnila i naše mamka (pro Jučílku zvaná babička). Na cestu ypět nám přistavili speciální vagón, jelikož naše výprava skoro 30ti lidí a stejně tak psů zabrala většinu malého motoráčku.
Po večerech jsme měli táborák nebo nám Ruda promítal zajímavé dokumentární filmy o vlcích. V jednom byla bázlivá černá vlčice, která mi hrozně připomínala Jučílku. Na konci příběhu se ovšem vypracovala na alfa vlčici, neb si ji alfavlk vybral za ženu. Jak romantické! Pro mě naděje, že Jučilda třeba nebude taková trumbera nadosmrti.
kromě výletů a filmů jsem občas udělali něco užitečného, ale hlavně jsme si pořád povídali o psech. Taky jsme chodili plavit sebe a psi do rzbníka zarostlého vodními rostlinami.
Zpestřením denního programu byly volně se pasoucí ovce, které tu a tam prohnal nějaký pes (včetně Jučildy - ostuda jedna!) a tím narušil všeobecnou pohodu a donutil svého páníka vstát z křesla, sprostě nadávat a vrhat různé předměta.
Nakonec jedna ovečka skončila na rožni. Neulovil ji ovšem žádný pes, ale Ruda osobně. Ovečku jsme už neochutnali, jelikož jsme v sobotu odjeli k babičce a to i s pánečkem, který dorazil předchoyího večera.
Na vlčárech jsme zažili dvě bouřky. při první jsme byly už ve stanu, takže Jučka byla v pohodě a ani trochu se netřásla. Podruhé jsme byly venku a to se rozklepala jak osikový list. Srandičky a antistresová masáž tlapiček však docela zabraly a po chvilce se feňule přece jen trochu uvolnila. Od té doby sama začala podávat tlapku, když je ve stresu. Zajímavé! Asi jí to opravdu pomáhá.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


Naděje pro čtyři packy