Podblanická pejskiáda 2011

25. října 2011 v 21:16 | Katka |  Krupičí deníček

Tuto sobotu jsem si vážně užily na Podblanické pejskiádě, kterou jsme pořádaly spolu s kamarády ze ZKO Divišov, Canicross Drachkov a ČSOP Vlašim na Farmě Blaník v Ostrově. Pro paničku to byl dosti hektický den, neb celou akci organizovala, k tomu i běžela canicross a vystavovala nás obě vořešnice. Díky všem spolupracovníkům, pomocníkům a díky Boží milosti se vše více méně podařilo a byla z toho prima akce. I my jsme sklidily nějaké úspěchy.

Nejprve Juka s paničku běžela závod v canicrossu. Byla ukrutná zima a k tomu mlha, ale běželo jim to docela dobře a to i přes to, že se paničce kousek za půlkou rozvázala tkanička - trestuhodná nedbalost! Doběhly šesté mezi ženami, což bylo pro mne překvapení. Ještě ráno si panička měřila teplotu a přemýšlela, že vůbec nepoběží. Jučílka prý ale krásně táhla a my s Honey jsme jí v autě záviděly, že se zahřeje během. V celoročním poháru byly panička s Jukou dokonce třetí, ale všichni víme, že to mají za věrnou účast ve skoro všech závodech.

Honey a já jsme se předvedly na voříškiádě v kategorii Velká vořešnice, čili feny nad 40 cm. Já jsem zase nic nevyhrála, ačkoliv mě panička denně ujišťuje, že jsem na celém světě nejkrásnější.

Všechnu slávu vyžrala Honey, která dozajista omámila porotu jedním ze svých pohledů značky "Koukněte, jak jsem hebká a roztomilá" a vysloužila si druhé místo a krásnou červenou kokardu.


Hanyně to ovšem nestačilo a vyběhala si další druhé místo v agilitách v kategorii nezávodníci. Já byla až šestá a Juka se v kategorii závodníci diskla, když vlítla do tunelu místo do slalomu. Takže Honey si spokojeně připla další, tentokrát oranžovou, kokardu a není s ní teď doma k vydržení. Ale co, ať si nechá kokardy a diplomy. My jsme si to taky užily. S páníčkem jsem ještě soutěžila v chytání piškotů a chytila jsem tři z pěti. A to mě panička do této soutěže nechtěla vzít, že prý neumím chytat. Jenže ona zase neumí házet, takže s Jukou měly taky jen tři piškoty z pěti. To má za to, že mě podceňovala. Juka se pak ještě pěkně nadlábla při aportu buřtu. Předvedla to opravdu krásně, jak na cvičáku, ale když měla buřtík odevzdat, přece jen jí to nedalo a půlku ho ukousla. My s Honey jsme se chytaly za hlavu. Taková škoda! Navíc přece ví, že za chvíli ten buřt dostane zpátky, ne? Pak nám ještě Juka udělala ostudu, protože zatímco se panička otočila, aby něco zahlásila do mikrofonu, ukradla z pytle další
dva buřty. A myslíte, že pro to, aby se podělila? Houby! Všechny je sežrala! No takže příště musím udělat preventivní opatření a přihlásit se do všech soutěží sama, protože takhle se toho buřta jen těžko dočkám.























Vaše Krú Lískový voříšek bez kokardy a bez buřtu.

A na závěr opět fotoseriál: Juka a aport buřtu











Zatím to vypadá nadějně, Juka nese celý
buřt zpátky.














Juký pusť! No pustila, pustila, ale jen půlku, druhou ukousla a schramstla.


















No jo, tak k noze a tady máš tu druhou půlku za odměnu :-)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


Naděje pro čtyři packy