Všechno je jinak aneb Seminář o pozitivní motivaci s Pavlou Klučkovou 16.-17.6. 2012

21. června 2012 v 16:06 | Katka |  Paničky deníček

Když jsem si před čtyřmi lety pořídila svou první fenku Juku, chtěla jsem od začátku dělat všechno naprosto dobře. Přistoupila jsem k tomu tedy zodpovědně a "vědecky" a jala jsem se studovat všelijakou kynologickou literaturu, navštěvovat internetové poradny psích psychologů a vyrazila na cvičák místní ZKO. Výsledkem byl informační guláš, kde si půlka věcí protiřečila. Chudák moje Jučínka! Někdy si říkám, že kdybych nestudovala nic a řídila se jen vlastním instinktem, možná bych toho zkazila míň. Není to ale úplně pravda, protože moje první přečtená kniha mě navedla alespoň na to, že je dobré psy místo mlácení odměňovat pamlsky, že je důležité volat na pejska radostně. A taky bez toho všeho surfování bych se nakonec nedostala až k metodice nazvané "pozitivní motivace".

Po prvních kusých informacích z literatury a rozličných internetových videí a diskuzí jsem pochopila, že pozitivní motivace (dále PM) není to, co dělám - při výcviku psa nebiji, ale odměňuji ho - že je to ještě trošku jinak. Už jsem věděla něco o shapingu (tvarování), ale co dál?

"Všecko zkoumejte, dobrého se držte," praví Bible (1. list Tesalonickým 5, 21). Rozhodla jsem se teda prozkoumat, zda je metodika "pozitivní motivace" dobrá a stojí za to se jí držet. Takových nás bylo více a tak jsme k nám na cvičák pozvaly Pavlu Klučkovou a uspořádaly si seminář o PM. Doba od naplánování po realizaci semináře se mi zdála děsně dlouhá, takže jsme nelenila a vykoumala na internetu pár kusých návodů. A ejhle, fungovalo to! Fanatická stopovačka zvěře Krú si mě najednou začala na procházce všímat a dokonce se s ní dalo jít na volno! Juka dokázala projít kolem zuřící nenáviděné feny, aniž by mnou smýkala kolem plotu. Honey dobrovolně a ráda leze do klece. Takže jsem se nemohla semináře dočkat.

Ukázalo se, že víkend s PM pod vedením Pavly byl pro mne velice, velice důležitý, co se týče mého soužití se psy a jejich výcviku. Došlo mi, proč mnoho věcí, které dělám, nefungují.



Co se mi na PM tedy líbí?

  1. Je to metoda založená na vědeckých poznatcích a ne na pověrách "jedna výcvikářka povídala" či "takhle se to dělalo vždycky" ani na žádných šamanských schopnostech - to mi naprosto vyhovuje.
  2. Není založena na prosazování vůle psovoda násilím ani ponižováním psa.
  3. Větší část práce je na psovi, takže psovod si relativně odpočívá, zatímco pesan se snaží. Pes je aktivním členem týmu a ne hovádkem, co jen následuje piškot.
  4. Učí psa myslet a řešit problémy (a psovoda taky).
  5. Je dovoleno dělat chyby a to beztrestně! To nejhorší, co se může psovi stát je, že nedostane odměnu (a pozor, to není jen ten zmíněný piškot).
  6. Naučené cviky jsou spolehlivé.
  7. Je tvůrčí a zábavná.
  8. Učí člověka sebeovládání, projevovat radost, být důsledný, vnímavý, prostě samé dobré věci.

A další a další.



Takže to jsou mé první dojmy z PM. Zatím jsme se pustily do několika prvních cvičení - nose touch (šťouchání čumákem do dlaně), hry s klecí, nácvik chytání obojku, upravily jsme nácvik zón, na procházkách pokračujeme ve zvyšování zájmu pejska o paničku. A je toho ještě mnoho a mnoho, co musíme změnit, zejména myšlení paničky a to je na tom to nejhorší.


Na závěr dlužno říci, že Pavla vedla seminář naprosto profesionálně, ví, co a proč dělá. Poradila si se všemi našimi záludnými dotazy. Seminář naprosto splnil má očekávání, víc už bych toho ani nepobrala.

Jediným nedostatkem bylo úmorné vedro a absence bazénu na našem cvičáku. Člověk ale nemůže mít všechno.


PS: Aby nebylo zážitků málo, ještě jsme v sobotu večer zachraňovali lišku pravděpodobně sraženou motorkou. Našli ji psi, když jsme přes motorkářskou dráhu mířili k rybníku. Naštěstí ji nestihli moc pokousat. Lištička ležela bezvládně. Odchytili jsme ji a odvezli do záchranné stanice pro živočichy ve Vlašimi. Tam s chutí zdlábla tři kuřátka a zůstala tam na vyšetření a léčbu. Zdá se, že má přeraženou pánev nebo něco takového.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


Naděje pro čtyři packy