Darujeme halloweenská koťátka

1. listopadu 2012 v 16:51 | Katka |  Kočky
Dva dvouměsíční a dva tříměsíční kocourci k adopci! Menší jsou zvyklí na mazlení, větší si teprve zvykají. Budou odčervení a očkovaní. Jsou na Vlašimsku. Tel: 774 526 316. Darujeme na základě smlouvy, podmínkou je následné informování o stavu zvířete a možnost kontroly.

Pohádka o haloweenských koťátkách:

Byl jednou jeden černočerný kocour Haloween a ten vládl kočičímu lidu popelnicových polí. Se svými dvěma ženami splodil čtyři syny. A všichni byly stejně černí jako on. "Tatínku, proč máme tak velké uši?" ptal se chlupatější Mort svého světaznalého otce. "To abyste dobře slyšeli." " A tatínku, proč jsme tak černí?" "To aby vás v noci nebylo vidět a mohli jste nerušeně vybírat popelnice. Ale tydle ne, ty jsou moje. Koukejte vypadnout!" A tak šli bratři Mort a Silver do světa.

Jen co obešli dům, našli další dva kočičí bratry, úpně stejné, ale mnohem menší. "Ahoj kluci, co tu děláte?" "My tu čekáme na maminku. Už je to několik dní, co se nevrátila. Ležela na silnici a nehýbala se a pak zmizela," odpověděli jim mrňouskové. "A co jíte?" "Nějaké paní z kanceláře nás tu krmí." "Tak to my s vámi zůstaneme, třeba nám taky něco dají." A tak zůstali a dostávali paštičky a konzervy a bylo jim fajn.

Jenže napadl sníh a začalo jim být zima. Tiskli se k sobě v koutku a vzpomínali, jak z toho domu, před kterým žili, slyšeli zpívat písničky o Bohu. A tak se začali modlit. Milý Bože, jestli existuješ, pošli nám někoho, kdo si nás vezme. Silver tomu moc nevěřil a trucoval: "Já nikam nepůjdu, chci být pouliční kocour jako táta." Chvíli se nic nedělo, ale druhý den na večer přijely nějaké paní, sladce na kluky promlouvaly a daly je do nějaké krabice s mřížkou. Všichni kocourci uvěřili, že je to ta záchrana, za kterou se modlili, jen Silver nechtěl, schoval se co nejdál, syčel a prskal. "Já nechci být hodný domácí kocour. To raději zmrznu!" Jeho bratříček Mort řekl těm hodným paním: "Nechte mě tu s ním, já mu do rána domluvím a spolu se zahřejeme."

A byla krutá zima té noci. Kocourci Mort a Silver se k soubě tiskli, jak mohli a Mort domlouval Silverovi. "Vidíš, Silvere, už jsme mohli být někde v teploučku, kdybys nebyl takový náfuka." "Promiň Morte, máš pravdu a děkuji ti, že jsi zůstal se mnou." Druhý den ráno se Silver rád nechal odchytit a všichni čtyři bratři se zase šťastně setkali.

Mají svůj teplý pokojíček, plnou misku a taky kočičí záchůdek. Tady kluci čekají, až si je někdo vybere, aby se stali domácími kocourky. Občas je chodí navštěvovat pejsci, aby si s nimi pohráli, ale to se klukům zatím moc nechce. A jak ta pohádka dopadne? To záleží na vás!

Fotografie a informace o jednotlivých koťátkách ZDE.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


Naděje pro čtyři packy