27.4. 2013 Dost intenzivní den

29. dubna 2013 v 12:34 | Juka |  Agility
V sobotu ráno začala hned po probuzení panička kmitat po baráku a snášet na hromadu různé věci. Mezi nimi byl i cvičákový batoh, tak nám bylo hned jasné, že se někam jede a byly jsme z toho celé na větvi. Lítaly jsme za paničkou po schodech nahoru a dolu, naskákaly jsme do postrojů a pak do auta a jelo se. Ukázalo se, že jsem dorazily do Podvek k tetě Jitce. Tak to nebylo pochyb o tom, že budeme běhat agility. Jupí!


Panička postavila něco, co se prý jmenuje "plážové stínítko" a v tom jsem se uvelebily. Svítilo totiž sluníčko a my jsme se chvílemi opalovaly a chvílemi zase chladily ve stínu.
A pak se běhalo. Mě to šlo jako vždy výborně. Panička to ale občas kazila. No ale já se na ní nezlobím, aspoň jsem si to mohla zaběhnout víckrát. Zjistila jsem zajímavou věc, že na zóně dostanu šunku, i když tam panička není a běží dál! To je pro mě novina. Klíďo si to tam sním a pak jí bez potíží doběhnu, však má jen dvě nohy a já čtyři.
V poledne se všechny naše paničky ládovaly grilovaným masem, voněly nám s tím pod čenichem a vůbec nic nám nedaly. To je teda nespravedlnost, protože my, psi, se naběháme mnohem víc, skáčeme, vlníme se ve slalomu, běháme tunelama atd. a tudíž by bylo správné, abychom dostali nejmíň dvojnásobek!


Když jsme jely odpoledne domů, byla moje panička už nějaká unavená, prý jí bylo horko. No to mě taky, ale jak jsem přijela domů, hned mě to přešlo a šla jsem "pomáhat" páníčkovi skládat dřevo. Pomáhám mu tak, že vytahuju polena z hromady, pak mu je hážu pod nohy (nebo na nohu, jak to vyjde) a čekám, jetli mi to hodí, abych mohla aportovat. Honey se místo toho chladila v baráku a Krú mezitím vyžírala hnojivo z pod jahod, které tam zrovna před chvílí páník nasypal.
Pak jsem slyšela, jak se páníci hádají a pak cpou Krú hořticí. Nevím, co od toho očekávali. Krú to sice dost chutnalo, ale nic dalšího se nestalo. Asi díky tomu jela Krú ten den ještě na další výlet. Večer vyprávěla, že to bylo docela zklamání. Dojely akorát na veterinu, tam jí s jedním strejdou naládovali nějakým hnusem, po kterém se poblila a pak zase jely zpátky. Vůbec nechápala, co to mělo být za akci. Doma pak ten hnus nalili i do mě. Jenže já jsme vůbec neblinkala, měla jsme moc práce s tím, bát se bouřky. S Krú jsme pak dostaly asi za odměnu malé černé kulaté ňamky. Chutnaly jako ty černé kousky, co jsou v ohništi.
Byl to tedy náročný intenzivní den, hlavně teda panička vypadala dost zničeně. Nu což. Já se bavila celkem dobře.

Vaše Juka R.S., v.r.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


Naděje pro čtyři packy