Na běžkách

22. dubna 2013 v 15:05 | Katka |  Výlety

Víkend 8.-10.3. jsme strávily s kamarády z Active dog, o.s. na běžkách. Anička s Woodym nás pozvali na svou chalupu v Krkonoších, kde jsme se měli báječně. Kromě nás tvořili běžkařskou partu ještě Míša a Víťa s foxíky a Bára a Honza s borderkami.
Páteční odjezd byl zajímavý. tak mě bolela hlava, že jsme myslela, že na místo srazu s Aničkou ani nedojedu a opravdu, díky navigaci jsem se tak zamotala u Kolína, že jsem málem nedojela. Ale dobře to dopadlo a za další hoďku už jsme se s Aničkou drásaly sněhem do kopce k chaloupce. Já přitom zapadla jednou nohou do závěje a smečka mě musela vytáhnout. pak jsem ještě málem zahučela do studánky a uklouzla na šutru před chalupou, ale dobrý, došly jsme zdrávy. Na chalupě bylo krásně starobyle a po zatopění i útulně. Večer vylepšila Krú tím, že utekla po nějaké stopě a hodnou chvíli lítala neznámo kde ve stráni nad chalupou.
Druhý den už jsme byli komplet a po vydatné pozdní snídani jsme vyrazili běžkovat. Bára s Honzou měli půjčené lyže, které jely převážně jen dozadu, takže jsme jim s foxíky a jejich páníky brzy ujeli a dali si krásný horský výstup a poté ještě lepší sešup. Sešupu jsem se dost obávala, vzpomínka na loňská potlučená kolena byla dost živá. Ale šlo nám do bezvadně, na upravené cestě se krásně plužilo a s mým trojspřežím jsem si připadala jak na lyžích za motorovým člunem. Akorát zatáčet my šlo jen doprava, takže levotočivé zatáčky končily karambolem.
Zjistila jsem, že Juka miluje sešupa, Honey si rychlý běh taky užívá, ale chudáček Krú jim nestačí a brzy se opožďuje. Pak vymýšlí různé nepředloženosti jako křížení za psovodem a pod. Vysloužila si tak, nebohá, sprďana a dolu do údolí už běžela raději na volno. Tam jsme našli druhou půlku výpravy bezpečně zakotvenou v hospodě, která i nám výborně bodla.
Večer jsme si dopřáli grilovaných masíček a psiska odpočívala porůznu v postelích, peleších a v našem případě na lavicích mezi tetou a strejdou od foxíků.
Neděle byla taktéž krásná a výlet na Lesní boudu s úžasným obědem stál za to. Foxíxi měli popraskané tlapky, takže zůstaly doma a Honey a později Krů se střídaly o tetu Míšu,a by jí to nebylo líto, že nemá žádného tahouna. Cesta dolů byla tentokrát horší, byla poněkud rozježděná od rolby či čeho a ve vyjetých kolejích od auta se špatně plužilo. postupně jsem pouštěla všechny psicve, až jsem jela jen s Juký. Ta chudinka v největší rychlosti zapadla do závěje, ale je tak úžasná, že zase vyskočila a doběhla mě.

No a pak už jen rychlý úklid a návrat domů. Moc jsme si to užily, i když z Krkonoš jsme neviděly nic, páč byla děsná mlha.
děkujeme Aničce za hezký víkend.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


Naděje pro čtyři packy