Železný pes 2014

17. srpna 2014 v 14:06 | Katka |  Canicross
Tak Juký je zase železný pes! Aspoň pro mě. Triatlon v Sadské O železného psa zvládla skvěle a moc jí to bavilo. Nezvítězily jsem, ale doběhly do cíle a docela nám to šlapalo. Pro ty, co nevědí, co je to triatlon O železného psa: plavání cca 150 m, jízda na kole cca 5,2 km, cca 4,6 km běhu. To vše s pesanem na vodítku.

Ráno začalo už v 5h, kdy jsem vyskočila s postele a začala házet věci, psy a sebe do auta a do sebe snídani. V 5:45 už jsme vyjížděly já, Juka a Krú jako případný náhraník směr sever. V Sadské jsme byly krásně na čas ve čtvrt na osm a potkaly se tam s dalšími kamarády z Active Dog, o.s. Pak honem na prezenci, rychle do auta zachránit koláč před deštěm, vyvenčit psy, sundat kolo ze střechy, dát psy zase do auta, jít na zahájení. Pak zase vyndat Juku z auta, vzít kolo, všechny postroje, vodítky, ručník. Dojet na místo cíle plavání. Vrátit se pro zapomenuté přezůvky do auta. V cíli plavání nechat vše kromě psa. V té děsné kose jít spoře oděna do plavek, trika a kopaček (zapomněla jsem si pantofle) na start plavání. Kolem hrudníku pásek a na něm tenké lanko s karabinou na připnutí psa. Sotva jsme dorazily, už jdeme na start. Startér provokativně popíjí grog z kouřícího šálku. Já se klepu zimou a řvu na Juku, která už chce startovat, štěká a zmítá se, lanko se mi zařezává do ruky. Zbývá 20 s. Jdu na schůdek k vodě, Juka hup do vody a zběsile plave na místě. 3-2-1- start! Nečekám a hupsu do jezera. Voda je krásně teploučká a už si to šinu stylem paní lékárníkové ovšem se psím pohonem kupředu. Říční policie provokativně zabalena do dek na mě kouká ze člunu, jestli už se topím nebo ještě ne. Ještě ne! Juka bez problémů nachází cílovou pláž, která se mi vynořuje z mlhy (plavu totiž bez brýlí). Vybíháme po koberci vzhůru a honem ke kolu.


Hodný pořadatel mi drží Juku, která se mu odměňuje tím, že mu řve do ucha, snad aby mě popohnala k většímu výkonu. Na mokré tělo se snažím narvat ponožky, kalhoty, triko a boty. Ještě přilbu, přepnout Juku na vodítko a pozoóór, jedeme. Míjíme organizátorky, které zahrazují nesprávnou uličku mezi chatami vlastními těly a prázdnými pytli. Frčíme tábořištěm, ostatní psi, děti a kolemjdoucí uskakují stranou. Konečně jsme venku na trase a makáme. Juka mě zasahuje dávkou bahna rovnou do pusy. Mňam mňam. Táhne jak drak, až se bojím, abych jí moc neuhnala. Jedeme tak na 80% Ještě nám musí zbýt síla na běh. Cestu už známe z minula, ale i kdyby ne, je skvěle značena, takže nezabloudíme. Nechybí dramatické okamžiky, kdy kolo najede do pískové plotny. Jednou musím sesednout a vytlačit kolo ven. Jindy jen chválím Juku a ujišťuju, že je to OK, že jedeme dál. Najednou už jsme v cíli.
Přiskakuje pomocnice a bere mi kolo, volá "ještě helmu!" Zase bych s ní málem běžela dál. Letos jsem hodná panička a nechám před dalším kolem Juku pořádně napít. Vypije skoro půl kyblíku a narozdíl od loňska už se nediví, že běžíme dál. Je to už mazák. Juka krásně táhne a já se vyrovnávám s tím šokem, že už to nejede samo, ale nožičky musejí kmitat. Nasazuji rytmické dýchání, co nás učil kdysi trenér karate. Dvakrát výdech, jednou nádech. Přiotrávená kyslíkem se cítím lehce a běžím jak robot. Juka neztrácí elán až do 3/4 tratě, pak už je na nás obou znát únava. Naštěstí nás míjí závodníci na kolech a to Juku nabudí k novým výkonům. Poslední úsek z kopce nestíhám zvedat nohy. Už jen krátká loučka a závěrečná rovinka po asfaltu. To už musím dát! Už vidíme vítače v cíli. Povzbuzují a tleskají. Juka je spokojená, tak jsem to daly. Jenže ono ne, ještě tak 20 m do cílové čáry. Takže jo, daly jsme to.

Po závodu jsme si užily ještě hraní na pláži, aportování klacíků z vody, párek v rohlíku a tak. Nebýt toho, že jsem se zdržela ve stánku s psími potřebami, možná bych nebyla o dost peněz lehčí a totálně promočená od průtrže mračen.

Byl to zase jednou fantastický den s prima lidmi, pes, kam se podíváte, voda jak kafe, bezva trať, perfektní organizace. Prostě šťastný to den. Juch!

Výsledek: 7. místo s časem 0:47:18. Ztráta na vítěze 7:15. od loňska jsme si polepšili o tři místa a o necelou minutu času (loni 48:17).


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


Naděje pro čtyři packy